pátek 2. září 2016

Dočteno: Bez šance - Neal Shusterman [RECENZE]

Originální název: Unwind
Série: 1.díl
Žánr: romány, sci-fi a fantasy
Rok vydání: 2016, vydání originálu: 2007
Počet stran: 304
Nakladatelství: Knižní klub

"Fascinují a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk."






 Kniha je vyprávěna hned z několika pohledů kde mezi nejhlavnější postavy patří Lev, Connor a Risa.

Connor se hned ze začátku dozvídá, že má být co nejdříve odpojen - rozebrán na co nejmenší kousíčky. Má na to dokonce stanovené datum, přesně ten den, kdy jeho rodiče odjíždí na dovolenou - za radovánkami.
Už jen tenhle fakt, že zatímco on bude odpojován a oni si budou užívat někde na slunné dovolené, ho vytáčí. A tak mu nezbývá nic jiného než se vydat na útěk, při kterém se setká s Levem, který také právě míří na odpojení, avšak ten tam míří zcela dobrovolně.

Netrvá to dlouho a oba dva se setkávají s Risou, která se ke Connorově útěku přidává, zatímco Lev si stojí stále za tím, že odpojení je ku prospěchu a tak si celou dobu co je s nimi v hlavě plánuje jak by je mohl nejefektivněji podrazit.

Na cestách se samozřejmě setkávají s mnoha překážkami, které je vždy shodí na úplné dno, ale i tak se jim podaří udržet se nad vodou tak, aby se jim podařilo dát se znovu na útěk.... bohužel na úkor hned několika desítek obětí. 



Dvě hodiny a dvacet minut na sále.
"Ucítíš brnění ve spodní čelisti. Není to nic, co by tě mělo znepokojovat."
"Dvakrát mrkni, jestli mě slyšíš."
Mrk, mrk.
"Dobře."
Upne pohled na sestru, jejíž oči se nepřestávají usmívat. Usmívají se pořád. Někdo zařídil, aby měla věčně usměvavé oči.
"Bohužel teď budeš muset přestat mrkat."

Díky tomu, že je příběh vyprávěn z několika pohledů, se dá do každé postavy aspoň trochu vcítit a můžeme tak vnímat to, co se dané postavě honí hlavou a to podle mě příběhu dodává na "uvěřitelnosti".

Jenže podaří se těm třem utéct bez toho, aniž by někdo z nich neutrpěl nějakou velkou ztrátu?

V poslední době mi skoro u každé knihy trvá, než mě děj chytne, nebo se "začtu" a ani u téhle to nebylo výjimkou. Ale nakonec příběh nabral dobrý spád a kniha mě do sebe vtáhla a popravdě jsem se od ní nakonec nemohla ani odtrhnout.

Absolutně nechápu lidi s takovou fantazií, jelikož napsat knihu na tohle téma, by mě snad nikdy v životě, ani v nejtemnějších snech, nenapadlo. Občas si říkám, aby si nějaký blázen nevzal příklad z některých podobných knih a nezavedl zde podobný systém... Když už veřejnost mluví o tom, že si vrahové berou příklady z filmů, tak proč ne i z knih?

Kniha se četla skvěle, děj ubíhal rychle, až mi bylo při posledních stránkách skoro líto, že kniha končí.
Ale samozřejmě tímhle dílem kniha nekončí, za nějaký čas se budeme moci dočkat druhého pokračování! (Tedy aspoň doufám).  Na které se mimochodem hodně těším, protože kniha skončila, jak jinak, otevřeně. 

Opravdu bych chtěla autora pochválit za skvělou fantazii, protože ta očividně neměla meze a navíc v knize bylo hodně nečekaných zvratů (aspoň pro mě) a díky tomu jsem si knihu opravdu maximálně užila! :-)

Obálka dodává příběhu správný šmrnc a už jen z ní můžeme vyčíst něco o samotném příběhu.

Zahraniční obálky:




Mé hodnocení: 90%

1 komentář:

  1. Mě se knížka velice líbila a jsem ráda, že i tobě se aspoň trošičku líbila, sice ano, děj je takový, že chytne až po nějakém čase, ale zas až tak dlouho to netrvá ;)
    Krásné září, ahoj P.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše milé komentáře! ^__^