Ohlédnutí za týdnem [5.8.-11.8.2019] #26

Tento týden bude na čtecí update trochu slabý, ale nedá se nic dělat. Ne, že bych byla pracovně zaneprázdněná, ale byla jsem hodně unavená, což vedlo k tomu, že jsem ani neměla chuť na čtení.

V pondělí jsem prakticky hned po práci zalezla do postele a šla spát. Vstávání v pět ráno je pro mě zatím hodně náročné, protože ještě před týdnem jsem vstávala maximálně v 7:30, což je podstatný rozdíl. Tajně doufám, že si na to brzy zvyknu a že se budu i po vstávání v 5 ráno cítit jako rybička. 

V úterý jsme se rozhodli s přítelem zavolat opět na skútr, který už mám skoro 3 měsíce v servisu. Opět nám bylo sděleno, že ten problém nemá vyřešený, takže nám opět nezbývalo nic jiného než čekat. Následující den mi ale došla od servisáka zpráva, že se mu konečně podařilo skútr opravit a mohu si pro něj přijet. Asi si dokážete představit, jak jsem skákala radostí. 

Ve čtvrtek jsem tedy skončila v práci o něco dříve, abych si pro něj mohla zajet. Bohužel ten den mi asi nebylo přáno a musela jsem cestu absolvovat dvakrát, protože se mi podařilo nechat doma zakázkový list. Takže i když jsem končila v práci v 15:30, domů jsem dojela v 7 hodin večer. A za celé to cestování jsem byla tak unavená, že jsem kromě večeře a spánku nic jiného neudělala.

Mám ale jednu radostnou novinku. Od pondělí trénuji, po 4 letech neježdění, jízdu autem. Za dva týdny k nám do práce přijedou účastníci na školení, o které se budu muset starat a v den jejich příjezdu je budu muset večer vyzvedávat na nádraží a odvážet na hotel. Takže mi nezbývalo nic jiného, než se znovu naučit řídit. První den jsem jezdila mimo hlavní cesty, ale druhý den už jsem jela do provozu. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla, že řídím obrovské auto a ne skútr. Myslela jsem si, že mi to bude trvat déle, ale nakonec jsem to zvládla a bez újmy nás vždycky dovezla do cíle. :D

Zatím jsem v nové práci spokojená, tedy až na jednu věc. Bohužel kolegové, kteří jsou se mnou v kanclu, se mnou moc nekomunikují. Nevím z jakého důvodu, jestli opravdu tak moc rádi pracují, že se nedokáží bavit o ničem jiném než o práci a nebo se prostě bavit nechtějí. Jsem tam sice jen týden, ale když to srovnám s přístupem kolegů z KB, tak na tohle vůbec nejsem zvyklá. Jsem dost komunikativní a tohle mi v kanclu dost chybí. I když se anglicky bojím mluvit, tak se dost těším, až za dva týdny budu mít na starosti zákazníky z různých zemí a budu si s nimi moci i popovídat. :-)

V sobotu jsme s přítelem vyrazili na nákupy. Potřebovala jsem si pořídit nové sandále + jsem objevila opravdu krásné kraťase a tričko, u kterých jsem také neodolala a pořídila si je. Boty můžete vidět na fotce vlevo. :) Měla jsem vyhlédnuté ještě jedny, které měli ale šílený podpatek a nakonec se mi v nich nechodilo moc dobře a vyhráli tady tyhle.:)

Pak jsme se přesunuli za bráchou na baráček, kde jsme chtěli okouknout židli, kterou jsem bráchovi koupila na narozeniny. Nakonec jsme ji i složili, abychom zjistili, jestli je v pořádku a není potřeba ji reklamovat - z čehož nakonec vyplynulo, že nemá smysl ji schovávat a dala jsem ji bráchovi už teď a myslím si, že ho to dost potěšilo. 

Kolem třetí jsme ještě vyrazili na brusle a musím říct, že to pro mě bylo dost těžký. Po měsíci necvičení jsem byla ráda, že jsem dojela do Kvasic a zpátky domů a i tak jsem byla úplně mrtvá. A když už jsme u toho cvičení, ruku už mám v pořádku, ale s tím, jak jsem po práci unavená, cvičení vůbec nezvládám. Teď je mojí prioritou si hlavně zvyknout na nový režim a až potom se pomalu budu vracet k výzvě od Péti. :-)

V neděli už plánujeme pouze odpočinek. Ráno jsme byli nakoupit poslední zásoby na týdenní přežití. Na oběd jsme si udělali masové kuličky s rajskou omáčkou a knedlíkem. Měli jsme v plánu dělat i dezert ze smetany, kterou jsme ale zapomněli koupit, takže se budeme muset spokojit s hrozny. :D

Co se týče čtecího update, v týdnu jsem četla Nikdynoc, kterou plánuji dnes dočíst a hned potom bych se chtěla pustit do Smrtící řeky. Ani nevím, jestli budu psát na Nikdynoc nějakou recenzi, protože ten příběh mi bohužel nesedl do noty. Ano, příběh byl hodně čtivý, ale u většiny scén mi ubíhaly myšlenky někam jinam a pak jsem ani nevěděla co vlastně čtu. Poznámky pod čarou mě docela vytáčeli a ani jsem neměla chuť je číst. Kniha má krásnou obálku, Mia je svým způsobem super, Tric je ještě lepší, ale stejně mi ten příběh moc nesedl. Je dost možné, že kdybych ji četla v jiném čase, asi bych si ji zamilovala více.

Trochu jsem se bála, že mi Nikdynoc přivodí čtecí krizi, ale věřím, že jak se začtu do něčeho zajímavějšího, tak budu mít na čtení větší chuť.

Jak jste se v tomto týdnu měli vy? 

Jaké knihy jste přečetli? :-)

S pozdravem

Mrs. Jungová!