Upřímnou soustrast - Guillaume Baily [RECENZE]

Originální název: Mes sincères condoléances
Žánr: Literatura světová, Humor, Historie
Rok vydání: 2019, vydání v originálu 2015
Počet stran: 320
Nakladatel: Kontrast


"Upřímné soustrasti – nejlepší perličky ze smutečních obřadů je soubor krátkých vyprávění zaměstnance pohřebního ústavu ve Francii. Jeho historky jsou založené na skutečných událostech v jeho každodenní praxi, ať už při organizování, či vykonávání smutečních obřadů. Během pohřbů se může stát spoustu nepředvídatelných věcí, zvonící telefon, obří jeřáb nebo výkřiky z otevřeného hrobu nás určitě překvapí. Rozesmutnit nás může obětavost některých příbuzných, ale i těžké osudy lidí, které denně potkáváme, aniž bychom si byli vědomi toho, co prožívají. Upřímné soustrasti jsou jízdou na tobogánu emocí, který nás často dovede k zamyšlení se nad lidskostí naší a ostatních."



O knihu jsem si řekla ze dvou důvodu. Prvním důvodem byla velmi lákavá anotace a druhým bylo nadšení z toho, že se pobavím a poznám tak, jak lehké/těžké to pracovníci pohřebního ústavu mají.

Kniha obsahuje spoustu „vtipných“ historek z každodenní práce funebráků. Najdeme zde i střípky černého humoru. Kniha má za cíl pobavit čtenáře a ukázat mu, že tahle práce není tak růžová, jak by se mohlo někomu zdát a že i zde se najdou lidi, kteří pracovníky pohřebního ústavu dokonce obviňují ze smrti člověka, o kterého se musí v rámci své práce postarat.

Setkáváme se zde i s osudy lidí, které přivádí úmrtí blízkého člověka právě na tohle místo. Zaměstnanec pohřební služby si tak vyslýchá i příběhy lidí, které jsou dojemné nebo naopak z jeho pohledu vtipné.

Kapitoly jsou proloženy i Myšlenkami dne. Některé dokáží i samotného čtenáře přesvědčit k zamyšlení a u některých se člověk musí uchechtnout nad absurditou lidské blbosti.

"Zlato?" začne manželka funebráka.

"Moc si vážím toho, že řídíš opatrně, ale myslíš, že by to šlo malinko rychleji? Jinak zmeškám vlak za maminkou!"

"To by nešlo, dneska mám službu já!"

"No a co jako?"

"A co jako?! Když se vybouráme a zabijeme v autě, tak policajti budou volat mně, abych pro nás přijel!"

Knihu jsem četla v rozmezí pěti dnů, i když by se dala přečíst během jednoho večera. Nad některými historkami jsem se pousmála, ale že bych se opravdu od srdce zasmála, to se u mě bohužel nedostavilo.

Tím, že jsem se od srdce nepobavila, to knize nijak neuškodilo. Ráda jsem si ji přečetla. Bylo zajímavé dozvědět se, jak to chodí v pohřebním ústavu. Styl, kterým zaměstnanec pohřebního ústavu příběh vyprávěl, mi sedl. Kniha se četla prakticky sama.

Jelikož mám práci, kde také přicházím do styku se specifickými zákazníky, tak jsem u některých částí chápavě kývala hlavou a říkala si „jo, to taky znám“. Nedokážu si představit, jak taková práce může být placená ve Francii, ale když zmiňoval, že málo, tak to ve mně vyvolalo zájem, kolik asi dostávají funebráci peněz? Trochu jsem brouzdala po internetu a u nás to vychází v hrubém cca 20 000 -25 000kč. Což musím říct, že není zrovna moc. Ono asi ještě záleží na lokaci a druhu práce. No ale zpět ke knize.

Jsem ráda, že byl autor přemluven k tomu, aby napsal svou knihu. I když jsem se nenasmála tolik, jak jsem doufala, bylo to velmi milé počtení. Navíc se tak člověk dozví, co všechno celkově pohřební ústav dělá – jaká je jejich kompletní náplň práce.

Pokud vás tohle téma zajímá, tak určitě doporučuji přečíst. Navíc má kniha krásnou obálku, takže se mi bude pěkně vyjímat v knihovničce. :-)

Zahraniční obálka:

Hodnocení:

,5 hvěždičky.

 

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Knihy Dobrovský. Kniha byla vydána pod vydavatelstvím Konstrast a zakoupit si ji můžete ZDE.

 

 Četli jste knihu "Upřímnou soustrast" nebo se na ni teprve chystáte?

Čtete rádi humoristiské knihy?

S pozdravem

Mrs. Jungová!