Svět knihy 10.-12.5.2019 [REPORT]

 Jak jsem slíbila, dnes tu pro vás mám ještě slovní a detailnější report ze Světa knihy 2019. Ráda bych vás znovu provedla těmi dny, na které jsme se všichni celý rok těšili - mýma očima. :-)

PÁTEK

V pátek jsme na veletrh dorazili okolo 11 hodiny. Což byl skoro čas na oběd, ale i tak jsme jako první prošli celé výstaviště, abychom se zorientovali, kde je jaký stánek (i tak jsme ale později bloudili). Byl to náš první rok, kdy jsme zde byli na více než dvě hodiny.

Jako první jsme navštívili stánek Euromedia, kde se již tradičně nacházeli výprodeje od 9kč. Šárka z Deník jedné knihomolky mě požádala, zda bych jí tam jednu knihu koupila, a tak jsem ji rovnou vzala, abych neriskovala, že by později nebyla. Byla to kniha Jen jeden den od Gayle Formanové. Později k večeru jsem se na stánek vrátila ještě pro tři knihy od autorky Joy Fieldinové, které zde byly za pěkných 49kč. :-)

V 13:00 jsme se šli podívat na besedu o audioknihách ve Velkém sále, která byla kupodivu zábavná. Primárně jsme zde čekali na přednášku, která měla být od 15:00 s Ditou Krausovou, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi. Bylo zajímavé poslouchat, jak o tom vypráví někdo, kdo to skutečně zažil. Ditu obdivuji za to, že tuhle životní situaci zvládla a zvládla ji přežít, aby nám o ní mohla vyprávět.

V 16 hodin jsme se šli podívat na křest nového románu Tima Weavera a i když jsem neměla v plánu tuhle "besedu" navštívit, musím říct, že toho nebudu litovat. Za mě je tohle největší fešák letošního Světa knih. Weaver mě naprosto okouzlil, jak vzhledem, tak svým projevem. Nemohla jsem z něj spustit oči a bylo rozhodnuto, že na zítřejší besedu se dorazím také podívat. :D

Zhruba kolem 16.45-16:50 jsme šli pro podpis knihy Učedník od Tarana Maharu. Který jsem šla zprostředkovat Lucce z Luciina Zašívárna se kterou jsem se ještě setkala během odpoledne. Prohodily jsme pár slov a pak jsme každá běžely zase dál prozkoumávat veletrh. :) Když jsme tam došli, tak zde skoro nikdo nebyl. Je možné že později kolem té 17 hodiny dorazilo více lidí, ale to už jsme vyrazili na besedu s autorkou Hanou Hindrákovou, která s sebou přivedla i hlavního hrdinu knihy Nezlomný. Byla jsem doslova nadšená, že jsem se s ním mohla setkat face to face. Dokonce se mi s ním podařilo i vyfotit. :))

Jediné, co mě během besedy zklamalo byl překlad, který byl otřesný. Já tedy poslouchala pouze anglickou verzi, ta česká se nedala poslouchat a ještě k tomu byla překládána špatně, což mě dost mrzelo hlavně z pohledu Hanči. Věřím, že Hanča umí mnohem lépe převyprávět jeho příběh než nějaká překladatelka. Bohužel byla očividně zaplacena, takže to překládat musela. To je asi jediné zklamání. Jinak byla beseda skvělá. Později při autogramiádě jsme dostali i kousek dortu a mohli se s autorkou vyfotit. :)

A pak už nás čekala jen cesta na ubytování. Jelikož jsme byli unavení, tak jsme Severský literární večer vynechali.

SOBOTA

Sobota byla o něco náročnější, co se podpisů týče. Na veletrh jsme dorazili kolem 10 hodiny a jako první jsme zavítali na besedu " Vzpomínka na překladatele Jiřího Joska a křest Krále Jindřicha VI". Tohle bylo zcela spontánní. Ani jsme netušili, že se podobná beseda koná, dokud jsme nezkoumali, co je před besedou Pavla Taussiga. Každopádně musím podotknout, že neplánované besedy se občas ukážou, jako skvělá volba. Zde jsme se dokonce dočkali několika ukázek, které nám byly přednášeny přímo z knihy. Přednes měl na starosti Přemysl Rut a Markéta Potužáková. Na závěr se pak konal i křest knihy, kdy jsme dostali všichni účastníci šampaňské. :))

V 11:00 se pak odehrávala beseda s Chlapcem, který přežil pochod smrti. Beseda byla velmi zajímavá. Musím podotknout, že byla hodně odlišná od besedy s Ditou Krausovou. Pavel nám vše vykládal s hodně velkým nadhledem a pozitivitou, že se člověk pozastavuje nad tím, jak může, něco tak strašného brát s takovou lehkostí? Jak o tom může vtipkovat?  
Jeho charizma bylo okouzlující. To, jak nám svůj příběh podával, neznělo jako něco strašného. Pavel se nám snažil svůj příběh předávat takovým způsobem, že na každé špatné události hledal něco pozitivního. Později se konala i autogramiáda, ale té jsme se už nezúčastnili. 

A ve 12:00 nás čekala první fronta na podpis, a to u paní Aleny Mornštajnové. Nechala jsem si podepsat knihy Slepá mapa a Tiché roky. Fronta byla šílená, ale potom co konečně udělali moudré rozhodnutí a zakázali lidem se s ní fotit, tak se ta fronta začala hýbat a trvalo zhruba 40 minut, než jsme přišli na řadu. Bylo skvělé se s ní setkat. Alena je úžasná osobnost a její styl psaní je jedinečný. :-)

Po podpise jsme se rozhodli vystát frontu na jídlo, jenže v tu samou chvíli se počasí rozhodlo, že na nás spustí déšť, a tak jsme hned po vyzvednutí jídla běželi dovnitř najít nějaké klidné místo na snědení oběda.

Kolem 14 hodiny (až se umoudřilo počasí) jsme zaskočili na chvíli ven, kde jsme se šli podívat na Humbook stage, kde byla zrovna beseda na téma Zlý a ještě zlejší. Byla zajímavá, ale bohužel jsme se tam zdrželi jenom chvíli, protože jsme pak museli běžet pro další podpisy. U Humbook stage jsem se ještě setkala s @knizni.dilna, která bydlí nedaleko mě. Pokud tenhle článek čteš, ještě jednou - moc ráda jsem tě poznala a doufám, že spolu někdy zajdeme třeba na kávu, abychom si mohli více popovídat. :))

V 15:00 mě pak čekala řada na podpis u Roberta Bryndzy, kde jsme si navzájem dělali společnost s Aničkou (IG: @ann_and_books), která na mě působila neskutečným pozitivem. Moc ráda jsem ji poznala, díky ní ta fronta utekla skoro jako nic, i když moje záda si myslela něco jiného. :D Nakonec se mi tedy podařilo jeho podpis získat + fotku. :)) Přítel mezi tím stál ve frontě na podpis Bernarda Miniera, který se nám také podařilo ukořistit.

Později jsme se ještě potkali na kávu s Terkou Mikulovou z Novinářského deníčku, kde jsme si všichni popovídali a poté se vydali na poslední besedu tohoto dne. Byla to beseda s Minierem a Weaverem na téma "Co je to thriller". Oči jsem měla samozřejmě jenom pro Weavera, takže když mluvil Minier francouzsky, vůbec jsem ho nevnímala. :D Když pak spustil Weaver, to už měli zase mou plnou pozornost. Po skončení besedy se nám s Aničkou podařilo získat i společnou fotku. A Anička si také nakonec koupila jeho první díl a nechala podepsat. Což mi tak připomíná, že tohle byl asi nejrychlejší podpis ze všech z dnešního dne. :D

Po besedě jsme se všichni rozloučili a s přítelem jsme ještě vyrazili na večeři do Kavárny Obchodní dům, kde naprosto luxusně vařili. Během 45 minut jsme byli obslouženi, bylo nám doneseno, jak hlavní jídlo, tak i dezert a po ani ne hodině jsme spokojení odešli spát na pokoj. :)

NEDĚLE

Neděle už byla bohužel trochu horší na zážitky ze Světa knihy. Na veletrh jsme dorazili kolem 11 hodiny, jelikož jsme ještě předtím byli na výstavě Pixar. Po obědě jsme navštívili dvě besedy, které bohužel stály za starou berlu. Ani je tu snad nebudu jmenovat. Jednalo se o besedy s nějakými méně známými českými autory. Ani jedna z autorek/autorů na mě nezapůsobila dobře. Projev byl strašný a jejich názory snad ještě víc... S přítelem jsme se nakonec shodli, že příště jedeme domů raději v sobotu večer, a nebo v neděli ráno. Na výstaviště nás v neděli už nikdo nikdy neodstane.


Doufám, že se mi podařilo zmínit vše, co jsem zažila a co pro mě mělo na Světě knihy nějaký význam. Procházela jsem ty dny dokola a dokola, abych na nic nezapomněla. Když se tak koukám na ten šíleně dlouhý článek, bojím se toho, zda si jej vůbec někdo přečte. Věřím, že to pro vás musí být šok, že jsem se dokázala takhle rozepsat. Jenže ono toho bylo tolik, co jsem vám chtěla říct.

A teď otázka na vás. Jak jste si letošní Svět knihy užili vy? Jaké knihy jste si pořídili? Jaké besedy jste navštívili? Budu ráda, když mi napíšete svůj den do komentáře. :)

S pozdravem

Mrs. Jungová!