Na dostřel - Taylor Adams [RECENZE]

Originální název: Eyeshot
Žánr: Literatura světová, Thrillery
Rok vydání: 2019, vydání v originálu 2014
Počet stran: 256
Vydavatelství: Kalibr

"Další kniha od Taylora Adamse, autora strhujícího thrilleru Není úniku, mistra příběhů o mezních situacích, napínavých v každé vteřině a dramatických až do překvapivého závěru.  

Mladí manželé James a Elle Eversmanovi projíždějí Mohavskou pouští vstříc novému životu. Nečekaně se jim porouchá auto a oni uvíznou uprostřed pustiny, bez vody, mobilního signálu a jakékoli šance na záchranu.  

Z více jak kilometrové vzdálenosti je drží na mušce chladnokrevný a děsivě přesný odstřelovač. James s Elle jsou uvězněni za rozbitým autem a ze všech stran je obklopuje jen otevřené prostranství. Není kam se schovat ani kam utéct a nikdo nepřichází na pomoc. Dá se tohle vůbec přežít?"


Není to tak dávno, co jsem četla autorovu první knihu, která u nás byla přeložena. Není úniku jsem hodnotila velmi kladně a moc jsem se těšila na tuhle novinku. Příběh mě zaujal dle své anotace a byla jsem ráda, že mi knihu vedoucí půjčila.

Příběh se odehrává v časovém horizontu 4-5 hodin, kdy se manželé James a Elle vydávají na cestu do svého nového domova. Všechno nechali za sebou a vezou si s sebou pouze pár věcí. Bohužel při jejich smůle se jim z nějakého důvodu zastaví auto a odmítá jet dál.

Při své cestě naráží na muže, který jen tak bezcílně bloudí podél cesty. James po chvíli vylézá z auta, aby zjistil, co je s pánem v nepořádku, jelikož nereaguje na jejich volání. Když k němu přijde blíže, všimne si, že ho někdo střelil do hlavy a vypadá to, že si ten pán ani neuvědomuje, co se mu vlastně stalo. Při pohledu na něj si James pokládá otázku, kdo by ho tady mohl střelit do hlavy? A hlavně odkud? Když se rozhlíží kolem, nevidí vůbec nic. Jen poušť.

Netrvá to dlouho a jsou v poušti uvězněni s dalšími třemi lidmi, kterým se na stejném místě také rozbije auto. Když si všimnou, že je v autě stopa po kulce Jamese to utvrdí v tom, že po nich někdo z velké dálky střílí. Neví proč a odkud, ale je jim jasné, že odtud nemají kam utéct. Všichni se tedy schovávají za svými auty a přemýšlí, co budou dělat dál.

Je možné, aby tohle James s Elle přežili? Bez vody, bez signálu a pouze schovaní za autem, které není schopné se rozjet?

Děj knihy jsem vám chtěla nastínit pouze lehce. U téhle knihy je za mě nejlepší většinu příběhu nevědět, aby vás mělo co překvapit. Bylo neskutečné, co všechno se během 4-5 hodin příběhu odehrálo. Člověk by si myslel, že je nemožné napsat příběh na 256 stran, který se odehrává v tak krátkém čase. Za tohle autora neskutečně obdivuji.

Kniha se četla rychle, kdybych neměla jiné povinnosti určitě bych ji zvládla na posezení. Kapitoly byly dlouhé tak akorát. Postavy byly neskutečné. Hlavně James. Na Jamese snad nikdy nezapomenu. Jeho odhodlání k přežití bylo neskutečné. Kdyby byl aspoň vycvičený voják nebo policajt, pochopila bych jeho úmysly, ale tohle... opravdu neskutečné. Řeknu vám to narovinu, já bych byla během pár vteřin mrtvá. Za stresových situací se sice snažím zachovávat chladnou hlavu, ale všichni víme, že někdy to prostě nejde. Zvláště když jde člověku o život.

Elle byla také skvělá. Byla to úžasná hrdinka. Nechtěla bych být v její kůži, ale opravdu obdivuji to, jak se k celé situaci postavila. 

Příběh byl čtivý a neskutečný. Když bych chtěla knihu porovnat s "Není úniku", musím říct, že tahle byla mnohem více uvěřitelnější než to, že vám 4% baterky vydrží celou noc. "Na dostřel" se mi líbilo o něco více. Byla jsem z knihy doslova paf a nějakou chvíli jsem musela příběh rozdýchávat.

Na dostřel bych vám velmi ráda doporučila, zvláště pokud máte rádi thrillery, kde je jedna akce za druhou. Taylor Adams má na svém kontě ještě jednu knihu s názvem "Our last night". Doufám, že u nás bude také dříve či později přeložena. :-)

Zahraniční obálky:

Hodnocení:

Četli jste "Na dostřel" nebo se na knihu terpve chystáte?

Máte rádi thrillery?

S pozdravem

Mrs. Jungová!