Mrs. Jungová: Duchové rodiny Folcroftů

Originální název: The Folcroft Ghosts
Žánr: Literatura světová, Horory
Rok vydání: 2020, vydání v originálu 2017
Počet stran: 208
Vydavatelství: Fobos

"Když jejich matka po havárii skončí v nemocnici v kómatu, Tara s bratrem Kylem jdou bydlet k prarodičům, které nikdy předtím neviděli. May a Peter Folcroftovi se zpočátku zdají být vřelí a okouzlující a jejich velký dům, schovaný v horách na kraji lesa, působí idylicky. Do té doby, než se začnou dít divné věci. Poté, co bouřka přeruší telefonní vedení, se i May začne chovat podezřele. Tara s Kylem se snaží předstírat, že se svými prarodiči tvoří spokojenou rodinku, ale zdánlivě prázdný deník spolu s jednou ze zamčených místností odhalí stopy vedoucí k pátrání po neodpustitelných lžích a tajemstvích, které se k příběhu rodiny Folcroftových vážou. A duchové začínají být neklidní."

Tara a její bráška Kyle žijí se svou mámou, tedy aspoň do té chvíle, než se u jejich dveří objeví policie a oznamuje jim, že jejich máma měla nehodu. Jelikož ani jeden z nich není dostatečně dospělí na to, aby se o sebe navzájem postarali, jsou posláni ke svým velmi zvláštním prarodičům May a Peterovi.

May a Peter Folcroftovi jsou na první pohled hodní a okouzlující. Jejích dům (přesněji řečeno sídlo) je ukryt v horách, což na první pohled vypadá velmi idylicky. Jenže hned po jejich příjezdu se kolem domu začnout dít zvláštní věci.

Podivuhodné otevírání a zavírání dveří, záhadné postavy objevující se uprostřed mlhy, Peterovo procházení se kolem domu uprostřed noci a zvláštní jezero, kde se údajně utopila jeho sestra...

Jedné noci jejich dům postihne silná bouřka, která odstřihne telefonní linku a zablokuje příjezdovou cestu, takže jsou na pár dní odstřiženi od civilizace. Tara a Kyle mají pocit, že tohle všechno se neděje jen shodou náhod. Když se jim podaří najít deník, který si vedla jejich matka v jejich věku, snaží se přijít na to, proč chtěla z tohoto "idylického" místa utéct.

Co když to, co se děje kolem domu jejich prarodičů má nějaký důvod? Proč jsou duchové, kteří bloudí kolem jejich domu tak rozrušení? Proč jim Maya dává čím dál méně prostoru k opuštění domu?

Za sebou mám již všechny předchozí autorčiny knihy a nemohu říci, že by tahle byla lepší než ty předchozí. Dle mého názoru kniha "Přízraky domu Carrowů" nasadila hodně vysokou laťku, stejně jako Duch domu Ashburnů.

Ačkoli byla kniha slabší, četla se svižně. Kapitoly byly dlouhé/krátké tak akorát. Darcy to s psaním prostě umí. Dokáže čtenáře upoutat a nepustit, dokud vše neskončí. Tara a Kyle byl úžasní. Kyle jsem si oblíbila pro jeho vášeň ke knihám a Taru proto, že ráda fotí a píše blog.

Stejně jako v autorčiných předchozích knihách je zde hojně nadpřirozena, a nejen tak ledajakého. Darcy Coates je v psaní hodně svá a výjimečná. Všechny její příběhy mají tak trochu hlubší smysl či poslání. Věřím, že každý čtenář si na jejích knihách najde něco, díky čemu se k jejím knihám bude s radostí vracet.

U této knihy jsem si ověřila, že čtení v noci (bez přítomnosti kohokoliv v domácnosti) pěkně zkresluje pocity, které čtenář z knihy může mít. Zhruba polovinu jsem četla v noci a doslova mě mrazilo v zádech. Když jsem ale knihu dočítala za světla, ani to se mnou nehlo.

I když byl tento díl ze série "Strašidelné domy" trochu slabší, zařadila bych jej mezi ten dobrý průměr. Rozhodně není třeba lámat nad autorkou hůl. Ještě nás čeká pár příběhů, než bude série kompletní a já jsem zvědavá, co si pro nás Darcy ještě nachystala. :-)