pátek 23. března 2018

Skrytá píseň - Valentina Nazarova [RECENZE]

Originální název: Девушка с плеером
Žánr: thillery, záhady
Rok vydání: 2018, vydání v originálu 2016
Počet stran: 384
Nakladatelství: Omega

"Jednadvacetiletá Nika Lukina studuje v Londýně. Je krásná, temperamentní a má vše, co chce, nebo to alespoň dokonale předstírá. Nika má tajemství. Když jí bylo třináct, její milovaná starší sestra Jenya zmizela v malém městečku ve střední Anglii. Jediná věc, která Nika má, je sbírka ikonických rockových alb. Podle nich utvořila svou osobnost: vnímání krásy, lásky, života a svého vlastního já.

Snaží se nemyslet na to, co se stalo. Až jednoho dne, těsně před Velikonocemi, ji minulost dostihne strašným způsobem, takže jí nezbývá než zjistit, co se vlastně tehdy stalo. Nika zveřejní sestřinu starou fotku na Facebooku v naději, že by ji někdo mohl poznat. Téměř okamžitě obdrží odpověď od ženy, která tvrdí, že byla nejlepší kamarádkou Jeniy, a Nika se vydává vlakem do Notownu, města, kde její sestra žila..."




Když nepočítám ruské autory knih, které jsem četla na střední u povinné maturitní četby, tak je tohle první kniha od ruské autorky, kterou jsem kdy dobrovolně četla. Nikdy jsem ruské autory nevyhledávala. Přijde mi, že naše společnost je zahlcena spíše autory píšící anglicky nebo německy. I když možná se mi to jen zdá, protože já zrovna tuhle stranu autorů nikdy nevyhledávala. 

Po dočtení Skryté písně se ptám sama sebe, proč jsem ruské autory nevyhledávala už dříve. Možná je to opravdu jen tím, že spíše jsou propagované knihy anglicky píšících autorů (i německých) a nebo se jen nepohybuji v takovém okruhu čtenářů, kteří tyhle autory čtou.

Příběh Skryté písně je vyprávěn zvláštní formou a to zprávami na FB messengeru, které Nika posílá své sestře, která v roce 2007 záhadně zmizela. Po objevení videa na Youtube, na kterém se nachází její sestra v pozadí rozhovoru jedné kapely, která vystupovala na velmi známém festivalu, začíná mít pocit, že musí pro svůj klid zjistit, co se její sestře v roce 2007 stalo.  

Proč jí najednou přestala odepisovat na zprávy? Proč ji policie přestala hledat? 

Nika se vydává do zapadlého městečka Notown ve středí Anglii, aby zjistila, co se s její sestrou stalo. Ve městě se setkává se spousty lidí, kteří její sestru Jen znali. Všichni jí vyprávějí příběhy, jak byla Jen nespoutaná, bohémská, jak si užívala večírků nebo jak lámala klukům srdce ...

Sestru viděla naposledy ve svých třinácti letech a moc se jí nechtělo věřit "báchorkám", které o ní místní vykládali. Když se ale pomalu začínala dozvídat pravdu o tom, co se vlastně před těmi 8 lety stalo, přišlo jí, jakoby svou sestru Jen nikdy neznala.

Nejen že se Nika setkává s Jeninými přáteli, ale setkává se i s lidmi, kteří Jeně provedli strašné věci i když se tvářili jako lidi, kterým se dá naprosto důvěřovat. Všechno lze schovat za masku, kterou si člověk může lehko vytvořit, pokud na to má dost silného ducha.


Zprvu mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na to, jak je kniha psaná, ale netrvalo to dlouho a vžila jsem se do příběhu tak moc, že jsem s hlavní hrdinkou (Nikou) hodně soucítila. Sama netuším, jak bych se zachovala v její situaci. (Nevím, jestli bych se dokázala vzdát všeho a jet do neznámého města a pátrat po ztracené sestře.)

Autorka píše velmi čtivě, stránky mi pod prsty ubíhaly velmi rychle. Na to, jak byla kniha tlustá, jsem ji na své poměry přečetla docela rychle, a kdybych nemusela dávat přednost škole, mám ji přečtenou ještě rychleji. Z námětu příběhu jsem byla nadšená už z anotace, takže jsem si čtení užívala a nemohla se dočkat toho momentu, kdy se dozvím - co, kdo, kdy a kde. Příběh je plný lásky, bolesti, nespravedlnosti a ztráty. Tohle všechno dohromady prožívá Nika celý čas, co se snaží zjistit detaily ohledně Jenina zmizení.

Možná někde v skrytu duše jsem doufala v to, že příběh skončí o trochu jinak, ale i tak jsem s koncem spokojená a asi to bylo nejlepší zakončení, jaké mohla autorka napsat.

Valentina Nazarova také poskytla rozhovor nakladatelství Omega, ve kterém autorka popisuje jak kniha Skrytá píseň vznikla. Kdyby vás rozhovor zajímal, určitě si jej přečtěte (ROZHOVOR). Třeba vás i naláká k přečtení knihy.

Z mé strany bych knihu doporučila všem fanouškům thillerů, milovníkům záhad a lidem kteří touží po napětí. Skrytá píseň má své osobité kouzlo a byla by škoda, kdyby si ji nechal někdo ujít. 

Zahraniční obálky:


Hodnocení:

 



Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.

Knihu si můžete koupit ZDE v knihkupectví Dobrovsky nebo ZDE přímo na stránkách nakladatelství Omega.  

Nejlevnější cenu knihy Skrytá píseň naleznete na Srovname.cz

S pozdravem,
 Mrs. Jungová!

8 komentářů:

  1. Kniha na mě čeká a už se na ni neskutečně těším. :) Souhlasím, že ruští autoři nejsou moc propagovaní, což je strašná škoda. Zatím jsem měla u všech štěstí na výborný příběh. A jsem si jistá, že u tohohle to nebude jinak. :))

    OdpovědětVymazat
  2. Já bych do knihy vůbec neřekla, že to bude thriller :D Moc mě zaujala :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkná recenze :) Docela mě kniha zaujala, do teď jsem moc nevěděla co od ní čekat. Jen doufám, že mi nebude vadit ta zvláštní forma jak je psaná:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemusíš se bat,popravdě je to napsano takovým stylem, že někdy uprostřed velké zprávy ti ani nepřijde, že by hlavní postava psala nějakou zprávu na fb :)
      Jestli se k ní dostaneš, tak budu zvědavá jak se ti bude libit:)

      Vymazat
  4. Ta anotace vypadá fakt skvěle, tuhle knihu asi zařadím do svého seznamu:D. Díky moc za tip:).
    Windy pink style

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemáš zač ^_^
      Pokud se ke knize dostaneš, doufám že se ti bude příběhově líbit. :)

      Vymazat
  5. Knížku už mám přečtenou (i zrecenzovanou) a s mnohým souhlasím. Líbila se mi celkově, má originální námět, FB zprávy mě nijak nerušily a čtení jsem si užívala. Zklamal mě závěr, byl jak z nějaké parodie, jako ke konci už jsem se fakt smála. Škoda. Co se týče zahraniční obálky, ta je děsná, jsem ráda, že změnili i původní název, protože Dívka s přehrávačem by zněla opravdu otřesně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím jestli říct, že mě závěr zklamal, ale souhlasím s tím, že ten konec byl už přehnaný a byla to spíš komedie.
      A také souhlasím, že původní název je hrozný, tenhle podle mě i více vystihuje kontext příběhu. :)

      Vymazat

Děkuji za vaše milé komentáře! ^__^