Mrs. Jungová: Bouře nad savanou - Hana Hindráková [RECENZE]

Žánr: Detektivky, krimi, Thrillery, Literatura česká
Rok vydání: 2020
Počet stran: 216
Vydavatelství: Alpress

"Novinářka Nora se při záchraně keňského chlapce dostane na stopu vraždící sekty Mungiki. Její činnost nezůstane bez povšimnutí a Nora brzy nachází výhružné vzkazy. Spolu s kolegou Paolem se přesto vydává neohroženě po stopách keňských zločinců a riskuje vše pro ty, o nichž netuší, jestli jsou ještě naživu."

Nora Kubíková pracuje jako reportérka pro televizi N1 v Keni a náhodou se stane svědkem únosu dítěte. To by ale nebyla Nora, kdyby se svéhlavě nepustila do pátrání, jaká skupina lidí za tím stojí. Její velkou nevýhodou je však ten fakt, že sekta Mungiki, na kterou díky pátrání narazí, nezná slitování. Svědků se nemilosrdně zbavují a jejich vliv sahá až k samotné policii.

Na druhé straně tu máma Daniela (Nořin taneční partner z celkem nedávné minulosti), který se ve stejnou chvíli taktéž nachází v Keni, kde víceméně přemýšlí nad svým životem. Snaží se na chvíli zapomenout, že jim to s manželkou moc neklape a hlavně se snaží utřídit si myšlenky a city, které chová k Noře.

Jejich cesty se (ne)plánovaně zkříží zatímco se Nora snaží přijít na to, jak při reportáži neuškodit sobě ani svým blízkým, které by tak mohla svými činit ohrozit na životě.

Jako první bych ráda podotkla, že kniha Bouře nad savanou navazuje na předchozí knihu Svítání nad savanou. Je tedy dost možné, že byste si mohli omylem vyspoilerovat děj z předchozí knihy. V případě, že by vás recenze zaujala, vřele doporučuji začít první knihou.

Styl psaní Hany Hindrákové mi sedl hned od počátku (začalo to v roce 2016), kdy jsem autorku objevila. První kniha, kterou jsem od autorky četla byli Lovci lebek, kterou napsala ve spolupráci s Jiřím Johánkem. Od té doby jsem jejím knihám propadla. Nejvíce však knihám zasazeným do afrického prostředí.

Kdybych měla vypíchnout, co mám na jejích knihách nejraději, tak je to ten fakt, že nám čtenářům předává nejen skvělý příběh, ale i kousek Afriky. Díky jejím knihám jsem se dozvěděla, co je pro Afriku specifické, jak se lidé chovají, jakým místům se vyhnout či jaké bych ráda navštívila a mnoho dalšího.

Hana píše opravdu čtivě, jednoduše a věcně. Stránky díky tomu doslova mizí pod prsty i když je kniha rozdělena pouze na 6 kapitol - ty jsou ještě rozděleny na tzv. "pasáže" nebo-li prostřihy na jednotlivé pasáže. To znamená, že každou chvíli se přeskakuje z jednoho místa na druhé. Příběh tedy nesledujeme pouze z pohledu Nory, ale také ostatních postav (i samotných obětí sekty Mungiki).

Knihu hodnotím víc než pozitivně. Hlavní hrdinku jsem si oblíbila už v první knize a bylo milé se s ní znovu setkat. Doufám, že autorka se příběhu s Norou nevzdá a dočkáme se minimálně ještě jedné knihy s ní. :-)

Také bych chtěla poděkovat samotné autorce, že mi nabídla knihu k recenzi. Skvělé příběhy ráda doporučuji dál a tahle kniha patří mezi ty, které by vás určitě neměly minout.