Originální název: Położna z Auschwitz
Žánr: Literatura světová, Literatura faktu, Historické romány
Rok vydání: 2020, vydání v originálu 2020
Počet stran: 304
Vydavatelství: Kontrast
"Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní asistentka z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josepha Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní sestra z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla více než 3 000 porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena."
Stanisława Leszczyńska strávila většinu svého života tam, kde se narodila, v Lodži. Když byla mladší strávila dva roky v Rio de Janeiru - šlo o zkušenost, které nikdy nelitovala a horko těžko se jí odcházelo.
Stanislava našla své štěstí v rodině, s milujícím manželem a překrásnou dcerou. Jediné co celý svůj život opakovaně hledala byla práce. Ruční práce jí šly od ruky, ale to nebylo něco, co by chtěla dělat celý život. Jejím posláním bylo něco většího, cítila to ve svých kostech.
V dubnu 1943 byla Stanislava poslána do koncentračního tábora v Osvětimi a právě tam se z ní stala porodní sestra. Stanislava musela pracovat ve velmi extrémních podmínkách a i tak se jí podařilo přivést na svět tisíce dětí.
Ačkoli se Stanislavě podařilo zachránit při porodu jak matku tak i dítě, nikdo netušil, co bude následovat pak. Nebylo stoprocentní, zda oba přežijí život v táboře, zvláště, když se židovské děti po narození chladnokrevně usmrcovali rukou samotného Mengeleho.
Hned jak se oznámilo, že bude Porodní sestra z Osvětimi vydána i v češtině měla jsem neskutečnou radost. I když román patří mezi ty "těžší" a silnější témata, je to příběh, který bychom měli znát a o kterém by se mělo mluvit.
Děj se odehrává v roce 1944-1945 (srpen-únor). Autorka Magda Knedler nám hlavní hrdinku Stanislavu představuje z několika pohledů, jelikož je nám o ní vyprávěno, jak z úst vězňů tak i samotného Mengeleho. O Stanislavě se v knize dozvídáme i něco více z jejích dospívajících let a ne jenom o životě v Osvětimi.
Čím víc jsem se se Stanislavou seznamovala, tím víc jsem nemohla uvěřit tomu, jak dokáže být tak silná, jak dokáže věřit v dobro i přes to všechno, co se kolem ní dělo. Nikdo z těch lidí nemohl tušit, jestli se budou mít kam vrátit, jestli tohle vůbec přežijí... Stanislava si vždy stála za svým a odmítala uposlechnout každodenní rozkazy o usmrcení dětí. Ač se to zdá nemožné, s velkým štěstím ji to procházelo.
Magda Knedler podala příběh velmi autenticky. Kniha se mi četla těžce - Musela jsem si během čtení dělat častější pauzy, protože mě samotné čtení přivádělo do deprese. Musím ale podotknout, že to nemyslím v negativním slova smyslu.
Jestli se ptáte, zda má kniha nějaké skryté poselství - tak ano. Román nabádá čtenáře k tomu, aby se zamysleli nad smyslem oběti Stanislavy Leszczyńské. Stojí za to bojovat o život novorozeněte, který se stejně nedožije dalšího dne? Stanislava si stála za tím, že ano. Doufala, že jednoho dne se něco změní, a tak bojovala za každého tak dlouho, jak jen mohla.
Jelikož se jedná o opravdu silné téma, chápu, že tahle kniha není pro všechny. Určitě si najde své čtenáře, ale i budou tu i tací, kteří knihu odloží, protože nemají žaludek na to sledovat, jak se na každé (cca) 20 straně usmrcuje dítě velmi brutálním způsobem - a to já plně akceptuji.
Pokud se mezi vámi najde někdo, kdo má rád témata z druhé světové války a zkousne doslova všechno, určitě doporučuji přečíst. Za mě si kniha získává pět hvězdiček z pěti.
Zahraniční obálky:
Hodnocení:
Na knihu jsem párkrát narazila a mám ji rozhodně v plánu si ji přečíst. Věřím, že čtení bude velice těžké.
OdpovědětVymazatVěřím, že je tahle kniha opravdu velmi silným čtením. Mě samotnou jistým způsobem láká, ale zároveň se bojím, že bych se zařadila do skupiny čtenářů, kteří knihu nedočtou z důvodu moc velkých hrůz...
OdpovědětVymazatI tak ale děkuji za pěknou recenzi.
Já se teď podobným tématům vyhýbám, byť vím, že je důležité si ty události připomínat. Hodně mě ale fascinuje, kolik podobných knih se vyrojilo. V posledních letech jako by se roztrhl pytel se všemi možnými "povoláními" lidí z Osvětimi.
OdpovědětVymazat