Dočteno: Jsem roztříštěná - Tahereh Mafi [RECENZE]

Originální název: Shatter Me
Série: Roztříštěná - 1 díl
Žánr: Sci-fi a fantasy - romány
Rok vydání: 2013, 1.vydání v originálu: 2011
Počet stran: 287
Nakladatelství: CooBoo

Jsem prokletá.
Mám dar.
Jsem zrůda.
Jsem víc než jen člověk.
Můj dotek je smrtící.
Můj dotek znamená sílu.
Jsem jejich zbraň.
Budu se bránit!
Nikdo neví, proč je můj dotek smrtící, ale Obnova s ní má své plány. Chtějí ji použít jako zbraň. Ovšem Juliettina představa je úplně jiná...

Konečně jsem se dostala ke knížce, kterou v angličtině, skoro všichni chválí.
Musím říct, anglický obal knihy se mi líbí více jak český, ale potěšilo mě, že to má pevnou vazbu bez nějakého vedlejšího obalu, jak to často bývá a na cestování je tenhle přebal přeci jen lepší než paperback.

Ale abych se dostala ke knížce. Je psaná zvláštním stylem, který jsem ještě u žádného spisovatele/spisovatelky neměla čest zažít, ale mile mě to překvapilo.

Když jsme byli menší, každý jsme si přáli mít nějakou tu superschopnost neboli "dar", který by nás odlišoval od ostatních dětí. Chtěli jsme být ti nejlepší a vyčnívat. (nebo skoro všichni). A když člověk dostane do rukou knížku s příběhem, kde jsou nemožné věci možné, dokáže se s ní lehce ztotožnit.

Jste malé dítě a lidi se na vás začnou dívat s opovržením a strachem v očích, i když potřebujete lásku jak od rodičů tak i od okolí. Jenže ani rodiče ani okolí vám ji nemůže dát, protože si myslí, že jste zrůda, která se neměla nikdy narodit. V obchodě vidíte jak se maminka neslušně chová k dítěti, které má uvázané kolem na nějakém "provázku" a jak za něj tahá, pořád padá dolů a brečí. Maminka nic nedělá, jen na něj křičí a vy máte strašné nutkání mu pomoct, zvednout ho, pochovat a říct, že všechno bude dobré... a když to uděláte... obrátí se vám život zcela naruby. A proč? Protože máte dar, prokletí, kterým vysáváte život z těla člověka, kterého se dotknete. A tím pádem dítě zabijete. Díky tomuhle jste po městě a všude kolem známé "monstrum".

"Jsem zavřená už 264 dní. Nemám nic než malý zápisník, polámané pero a v hlavě čísla,která mi dělají společnost. Zavřeli mě do cely, která má necelých 10 metrů čtverečních, 1 okno a 4 holé stěny. Za 264 dní v izolaci jsem nevyslovila ani jedno ze 42 písmen abecedy."

Takhle kniha začíná a my se dozvídáme jak to všechno začíná a hned na začátku se můžeme setkat s člověkem, který celý její život v cele obrátí naruby, i když se to tak na první pohled nemusí zdát.

Každá postava měla svůj osobitý charakter a i když se mi hlavní chlapecký hrdina ze začátku moc nezdál, nakonec jsem si ho oblíbila. Přeci jen v tom průběhu se nedalo sem tam určit na jaké straně se ten chlapec nachází.

Spisovatelka mě svým stylem psaní dostala a tak nebudu váhat nad pokračováním, které určitě bude také dech beroucí stejně jako první díl. :)

Zahraniční obálky:

Mé hodnocení: 80%